Nastavení soukromí
Diabetická neuropatie
Diabetická neuropatie je postižení nervů, projevující se nejčastěji bolestmi, křečemi dolních končetin. Diabetická neuropatie ale může postihnout jakékoliv svalové skupiny. Dalšími příznaky bývá snížená citlivost (opět nejčastěji dolních končetin). Méně často dochází k problémům s trávicím a močovým ústrojím, cévami a srdcem.
Diabetická neuropatie je nejčastější pozdní komplikace u nemocných s cukrovkou. Postihuje přibližně 40-50 % diabetiků a to jak diabetiků prvního, tak druhého typu.
Vzniká při dlouhodobě nedoatatečně léčeném diabetu, tedy pokud jsou po dobu většinou několika let hladiny krevního cukru nad normou.
Normalizace krevního cukru vede ke zlepšení obtíží, je-li tedy neuropatie přítomná, nejzásadnějším opatřením v léčbě je dosažení glykémie do cílových hodnot.
Diabetická neuropatie vede k postižení funkce i struktury nervu. Podle druhu postižených nervů se rozlišují dvě základní skupiny diabetické neuropatie.
- diabetická periferní (somatická) neuropatie, postihující nervy příčně pruhovaného svalstva končetin. Tento typ je nejčastější
- autonomní (vegetativní) neuropatie postihuje nervy ovlivňujících svaly vnitřních orgánů, jejichž funkci vůlí ovlivnit nemůžeme (srdce, velké cévy, močové cesty, ophlavní ústrojí). Například při postižení nervů srdce je trvale přítomná rychlá tepová frekvence nebo při postižení nervů močových cest může docházet k obtížnému močení.
Příčiny diabetické neuropatie
Diabetická neuropatie vzniká při dlouhodobě přítomné hyperglykémii. Objevuje se u diabetu 1 i 2 typu. U diabetu 2. typu často může předcházet vlastní diagnozu nemoci, protože hladina krevního cukru, která již vede k neuropatii, nemusí pacientovi přinášet žádné obtíže.
Na vzniku neuropatie se podílí rovněž přítomná ateroskleroza, tedy postižení malých cév, které tyto nervy vyživují. Vlivem usazování tuků ve stěně cévní stěny u nich dochází ke ztluštění, to pak zhoršuje zásobování nervů kyslíkem a jinými potřebnými nutriety.
Genetické faktory rovněž pohou podporovat dřívější vznik nebo stupeň postižení neuropatiíé a to nezávisle na diabetu.
Rověnž zvýšená konzumace alkoholu a kouření cigaret zvyšuje riziko vzniku neuropatie.
Mezi rizikové faktory vzniku neuropatie patří i tzv. neovlivnitelné faktory jako věk a pohlaví. Čím starší jste a jste-li k tomu muž, máte pravděpodobnost vzniku neuropatie větší než mladé ženy.
Dalším rizikovým faktorem je hypercholeste¬rolémie (vysoká hladina cholesterolu) a vysoký krevní tlak. Hlavně zvýšená koncentrace LDL-cholesterolu, který přispívá k ničení cév a tím omezuje dostatečnou výživu nervů. Diabetici mají asi dvakrát větší riziko vysokého krevního tlaku než jedinci bez diabetu.
Příznaky diabetické neuropatie
Příznaky neuropatií závisí na tom, které nervy jsou postiženy. Neuropatie můžeme rozdělit dle toho, zda postihují somatické nervy (periferní neuropatie), které mají na starost vedení citlivosti a zabezpečení pohyblivosti svalů, které můžeme ovlivňovat, nebo autonomní nervy, které se starají o vnitřní orgány (autonomní neuropatie). Postižení nervů může být dále symetrické, to znamená, že je postižení na obou končetinách stejně vyjádřené, nebo asymetrické.
Periferní neuropatie
Nejčastější diabetickou neuropatií je tzv. symetrická distální (senzitivní a motorická) neuropatie. Postihuje nejčastěji nervy nohou, ale i rukou. Nejdříve postihuje nervy, které slouží vnímání citlivosti. Projevuje se jako snížené nebo oslabené vnímání bolesti, tepla a chladu, což může vést k úrazům nebo popálením, a to přispívá ke vzniku špatně se hojících ran. Pozoruje se také brnění, pálení, píchání, které začíná u palců a šíří se nahoru. V noci se objevuje až nesnesitelná ostrá a rýpající bolest bránící spánku. Objevuje se také zvýšená citlivost k jemnému doteku, například i jemná pokrývka v noci může vyvolávat až velice nepříjemné pocity až bolest. Později se přidávají příznaky z postižení motorických nervů. Vznikají obtíže s udržením rovnováhy a koordinace, ruce začínají být neobratné, může se zhroutit nožní klenba. Přidává se svalová slabost a problémy s chůzí, dochází k zakopávání. Kůže na končetinách se také mění. Je suchá, svraštěná, tenká, jakoby více průsvitná, nepotí se a ztrácí se ochlupení.
- méně častou formou je asymetrické periferní neuropatie.Může se jednat o tzv. proximální neuropatii. Postihuje svalstvo pánevního pletence a stehen. Vyskytuje se většinou u starších mužů s diabetem 2. typu. Projevuje se bolestí v hýždích a stehnech. Začíná většinou na jedné straně. Dále se projevuje svalovou slabostí, nemocní mají problémy se vstáváním ze sedu a při chůzi zejména z a do schodů.
- další skupinou je fokální mononeuropatie. Postihuje většinou jeden nerv, takže je nesymetrická. Může způsobit velké bolesti, ale většinou do několika týdnů sama odezní. (Jedná se o postižení okohybných nervů nebo lícního nervu)
- fokální neuropatie se může objevit, když je nerv utlačován a prochází stěsněným prostorem. Je to například u syndromu karpálního tunelu, nebo jiných úžinových syndromů. Projeví se brněním, necitlivostí, otokem a bolestí prstů hlavně v noci, kdy dochází nečinností k sníženému překrvení nervu. Pak stačí jen rukama zahýbat a problémy ustoupí.
Autonomní neuropatie
Autonomní nervový systém kontroluje vnitřní orgány.
Postižení srdce a velkých cév: se projeví zejména poruchami regulace srdeční frekvence s tachykardií (zrychlená srdeční frekvence) a poruchami regulace krevního tlaku, které se projeví tím, že při prudkém postavení se ze sedu nebo lehu rychle poklesne tlak, zamotá se hlava a může dojít až ke kolapsu (ortostatická hypotenze). Tím, že jsou postiženy i nervy vedoucí bolest, pacienti s infarktem myokardu nemusejí vůbec cítit průvodní bolest.
V trávicím traktu se vyskytují potíže vyprazdňování žaludku, projevující se zvracením, nevolností a nechutenstvím. Bývají také průjmy nebo zácpy na podkladě poruch střevní pohyblivosti.
V močového systému týká, bývají přítomné poruchy vyprazdňování močového měchýře, v kterém dochází k váznutí zbytku moči i po vyprázdnění. To vyvolává časté nutkání k močení, objevuje se inkontinence moči a zvyšuje se riziko infekce močových cest.
Více než polovina pacientů nad 60 let s diabetem má poruchy erekce, u žen se vyskytují také sexuální potíže, hlavně nedostatečná vaginální lubrikace.
Poruchy pocení se projevují obvykle malým pocením v dolní části těla a naopak zvýšeným pocením v horní polovině.
Léčba diabetické neuropatie
Léčba přítomné diabetické neuropatie není zcela jednoduchá, většinou je dlouhodobá. Vyléčit vlastní příčinu neuropatie nelze, zásadní v léčbě neuropatie je dosáhnout normalizace glykémií. Dalšímy postupy je léčba bolesti a jiných nepříjemných pocitů jako brnění, pálení či poruchy hybnosti.
Základem je dosažení normoglykémie. Pokud nestačí dieta, užívají se perorální antidiabetika, často je nutné zahájit intensivní inzulínovou léčbu. U některých lidí může intenzivní kontrola a regulace glykémie zlepšit projevy neuropatie a zpomalit její další zhoršování až o 60 %.
Léčba bolesti je často užíváná, ale s velkými individuálnímu rozdíly. To znamená, že ne u každého pacienta vybraný lék dobře zabere. Navíc tyto léky pouze tlumí bolest, neřeší příčinu neuropatie Podávají se antiepileptika, antidepresiva. Doporučují se také masti obsahující capsaicin.
Další metodou pro léčbu neuropatie může být například akupunktura, relaxační techniky a rehabilitace.
Účinné může být rovněž podávání látek podporujících regeneraci a výživu nervů. Hlavně kyseliny alfa lipoové či linoleové. Nejúčinější je nárazováné nitrožilní podávání následované 2 měsíční léčbou tabletami. Dále se doporučuje se podávání vitamínů B, E.
Komplikace diabetické neuropatie
Diabetická neuropatie je onemocnění závažné s množstvím možných komplikací.
Špatné hojení ran zejména na nohách a jejích infekce, může vést k nekróze tkání nohy (gangréně), může dospět (následkem ohrožení života nemocného rozšířením infekce do celého těla) k nutnosti amputace části končetiny, někdy i celé končetiny.
Při poruše vyprazdňování měchýře zůstává stále určité množství moči v močovém měchýři, to umožňuje bakteriím v tomto prostředí přežívat se a množit. Mohou se šířit až k ledvinám a vznikají tak časté infekce močových cest.
Velkým nebezpečím u postižení autonomních nervů je vymizení příznaků z hypoglykémie (nízká hladina cukru). Tyto projevy (pocení, rychlá srdeční frekvence, třes, slinění) zabezpečuje právě tento systém, a když dojde k jeho postižení, nemusí si jich postižený všimnout.
Nebezpečím je také ztráta regulace krevního tlaku. U ortostatické hypotenze může dojít k ztrátě vědomí, upadnutí a úrazu hlavy.
Komplikace jsou sice závažné, ale i když jsou již přítomny, tak včasnou diagnostikou a léčbou, je lze v řadě případů obtíže vyřešit.
Prevence diabetické neuropatie
Hlavním krokem v prevenci vzniku a rozvoje diabetické neuropatie je pravidelná kontrola cukru v krvi (glykémie). Hladina krevního cukru nalačno mezi 5-6mmol/L a po jídle mezi 6-8mmol/l málokdy vede ke vzniku pozdních komplikací diabetu. Stejně tak je dosažení těchto hodnot vhodné při léčbě již přítomné neuropatie. Vždy platí indiviálně nastavit hladiny krevního cukru tak jak je potřebné a poradit se se svým lékařem.
Důležitá je také ochrana a starostlivost o nohy. Vznik různých oděrek či vředů může vést ke vzniku nebezpečných infekcí vedoucích až ke ztrátě končetiny amputací. Proto je nesmírně důležité zabránit vzniku jakéhokoli boláku na nohách. To může být dosaženo pravidelným denním kontrolováním stavu chodidel, jejich každodenním pečlivým mytím a sušením. Důležité je důkladné vysušení meziprstních prostor a na závěr namazaní nohou zvláčňujícími krémy zabraňujícími vysušení. Udržujte své nehty na nohách čisté, pravidelně a hlavně opatrně si je stříhejte. Noste pořád suché a čisté, nejlépe bavlněné ponožky a kupujte si dobře sedící boty, abyste zbytečně předešli vzniku otlakům z malých bot.
Změny v životním stylu. Jezte zdravě, vybírejte si stravu obsahující hodně zeleniny, ovoce, celozrnných potraviny. Přestaňte kouřit. U diabetiků, kteří kouří je více než dvakrát větší riziko rozvoje kardiovaskulárních onemocnění, včetně poruch cirkulace v cévách nohou, než u diabetiků, kteří nekouří.
Pravidelně cvičte, věnujte se pohybovým aktivitám. Snižuje to nadváhu, podporuje krevní cirkulaci a snižuje krevní tlak.
Krevní tlak by neměl převyšovat hodnoty 130/80mmHg.